Nový stavební zákon v poslanecké sněmovně

5.11. 2020 je den, kdy se po dlouhých přípravách začal na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny projednávat návrh nového stavebního zákona (dále jen jako „Návrh zákona“)[1].

Návrh zákona přichází po rozsáhlém připomínkovém řízení[2], ve kterém se sešlo tisíce připomínek, což proces přípravy zákona značně prodloužilo.

Již dříve jsme Vás informovali o věcném záměru stavebního zákona ZDE.

 Vláda si rozsáhlým Návrhem zákona, který obsahuje 332 paragrafů a 8 příloh, klade za cíl zefektivnit povolování staveb natolik, že celý proces od podání žádosti do vydání rozhodnutí má v krajním případě trvat nejdéle 375 dní. Zrychlení má být na základě Návrhu zákona dosaženo hned několika úplně novými či výrazně inovovanými instituty, integrací rozhodovacích procesů či zavedením fixních lhůt pro rozhodnutí, včetně mechanismů v případě nečinnosti stavebního úřadu.

Institucionální změny

Návrh zákona podstatně mění stávající soustavu stavebních úřadů. Operuje s pojmem „státní stavební správa“, jež má zajišťovat celou problematiku povolování staveb, vyvlastňování, územního plánování a další spřízněné činnosti veřejné správy. Soustavu státní stavební správy mají tvořit Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný stavební úřad a krajské stavební úřady, přičemž Nejvyšší stavební úřad má stát v čele státní stavební správy v postavení ústředního správního úřadu stát a zmíněný Specializovaný stavební úřad má být správním orgánem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu.

Obecní stavební úřady pak mají mít dle Návrhu zákona zbytkovou působnost ve věcech staveb, které dle Návrhu zákona výslovně nepřipadají do působnosti specializovaného stavebního úřadu (vyhrazené stavby) nebo krajských stavebních úřadů (stavby veřejné infrastruktury, budovy o výšce podlahy posledního nadzemního podlaží více než 22.5 m nad úrovní bodu přilehlého terénu nebo mající více než 2 podzemní podlaží).

Nově se též počítá se zřízením tzv. Ústavu územního rozvoje, jehož cílem má být zpracovávání a předkládání návrhů územně plánovací dokumentace na celostátní úrovni, tj. územního rozvojového plánu a podkladových dokumentů, jako jsou politika architektury a stavební kultury[3] a územně analytické podklady.  

Územně plánovací dokumentace

Návrh zákona, shodně jako stávající stavební zákon, pracuje s pojmem územně plánovací dokumentace, který má nově zahrnovat tzv. „územní rozvojový plán“ a dále zásady územního rozvoje a územní a regulační plán. Oproti původnímu schválenému věcnému záměru zákona se stanoví, že územně plánovací dokumentace se vydává formou opatření obecné povahy.

Územní rozvojový plán má být dle Návrhu zákona vydáván pro celé území České republiky, jedná se tak o obdobu stávající Politiky územního rozvoje, a má být závazný pro všechnu další územně plánovací dokumentaci, přičemž má za cíl především stanovit strategické záměry státu v oblasti rozvoje a ochrany hodnot území.

Na krajské úrovni mají být nadále vydávány jednotlivými kraji zásady územního rozvoje, které stanovují koncepci rozvoje kraje, přičemž tento dokument zůstává podkladem pro územní plány vydávané jednotlivými obcemi. Územní plán vydávaný obcí je považován, stejně jako ostatní výše uvedená územně plánovací dokumentace, za koncepční dokument stanovující rámcová pravidla pro využívání území obce.

Podrobné podmínky pro využití pozemků obce, vč. například vymezení uliční a stavební čáry má pak být nadále předmětem regulačních plánů.

Plánovací smlouva

Uvažovanou a zejména pro developery zajímavou a vítanou novinkou je návrh na zavedení institutu tzv. „plánovací smlouvy“. Má se jednat o veřejnoprávní smlouvu mezi stavebníkem a obcí, příp. krajem či vlastníkem veřejné infrastruktury, která může obsahovat i úpravu práv a povinností soukromého práva. Primárním obsahem této smlouvy má být vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění plánovaného záměru.

Obec a kraj by se v případě přijetí Návrhu zákona mohly v plánovací smlouvě zavázat, že jsou povinny učinit veškeré kroky k vydání takové územně plánovací dokumentace, která umožní uskutečnění záměru stavebníka. Taktéž se obec a kraj můžou zavázat, že ve správních či soudních řízeních týkajících se stavebníkova záměru nebudou činit nic, co by bylo v rozporu s plánovací smlouvou. Jako protiplnění pak Návrh zákona předvídá, že se stavebník může zavázat k poskytnutí peněžitého nebo věcného plnění za vydání územně plánovací dokumentace, či se například účastnit na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném záměrem (tedy mimo jiné například uhradit náhradu za vyvlastnění pozemků potřebných pro záměr, jsou-li splněny podmínky pro vyvlastnění dle navrhovaného znění § 170 Návrhu zákona).

Povolení záměru a opatření pro zrychlení povolovacího procesu

Revoluční novinkou, jež cílí na urychlení povolovacího procesu, je automatické provedení posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) samotným stavebním úřadem v případech, kdy je pro konkrétní záměr toto posouzení vyžadováno. Návrh zákona, resp. související změny zákonů, ostatně počítají s tím, že stavební úřad bude mít integrovanou pravomoc ve věcech, o kterých dnes ve stavebním nebo územním řízení rozhodují specializované správní orgány. Stavební úřad bude například zastávat pravomoci památkového úřadu, úřadu na ochranu životního prostředí či dokonce bude rozhodovat ve věcech požární ochrany, a to vše v jednom povolovacím řízení. V žádosti o povolení záměru předkládané stavebnímu úřadu bude navíc možné požádat příslušný stavební úřad o obstarání si vyjádření příslušných dotčených orgánů (v případě, že tato pravomoc nebyla integrována), čímž se zamezí zdlouhavému „obíhání“ dotčených orgánů a získávání stanovisek k předmětu řízení účastníkem řízení ještě před samotným podáním žádosti o zahájení stavebního/územního řízení.

Neintegrované dotčené orgány budou v povolovacím řízení vydávat svá vyjádření k záměru, přičemž Návrh zákona stanovuje pevnou lhůtu pro vydání vyjádření a zároveň stanovuje fikci souhlasu se záměrem, pokud není lhůta dodržena.

Návrh zákona za účelem zrychlení a zefektivnění procesu povolování staveb navrhuje integraci územního a stavebního řízení do jediného povolovacího řízení. Žádost na zahájení řízení by dle Návrhu zákona bylo možné podat buď v klasické listinné podobě, nebo elektronicky prostřednictvím speciálního formuláře a nově zřizovaného portálu stavebníka. Elektronizací má být docíleno dalšího urychlení celého povolovacího procesu.

Po podání žádosti má žadatel právo na předběžnou informaci, přičemž jejím předmětem mají být zejména podmínky využívání území, posouzení nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace, informace o hlediscích, dle kterých bude žádost posuzována anebo ve vztahu k dotčeným orgánům ve věci daného záměru.

Návrh zákona nově stanovuje konkrétní důsledky v případě nečinnosti obecního stavebního úřadu. Pokud obecní stavební úřad nerozhodne o povolení záměru ve stanovené lhůtě (obecně 30 dní pro jednoduché stavby, 60 dní pro ostatní stavby, přičemž tato lhůta může být prodloužena o 30 dnů pro složité případy a o 60 dní pro případy, kdy je velký počet účastníků), má ve věci povinnost rozhodnout nadřízený krajský stavební úřad, a to ve stejných lhůtách, které byly platné pro obecní stavební úřad. Oproti navrhovanému záměru zákona tak Návrh zákona neobsahuje automaticky generované kladné rozhodnutí o povolení záměru, jež bylo předmětem silné kritiky.

Odvolací řízení

Návrh zákona chce zkrátit stavební řízení též změnou stávajících zásad ovládajících odvolací řízení, kdy je uvažováno, že odvolací správní orgán bude moci rozhodnutí, které je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, zrušit a žádost o vydání rozhodnutí sám zamítnout, nebo případně sám rozhodnutí změnit, a to vše ve lhůtách pro vydání rozhodnutí o žádosti stavebním úřadem.

Pokud odvolání podal účastník, jenž v dřívějším řízení udělil souhlas s povolením záměru, bude odvolací orgán přihlížet pouze k té části odvolání, jež se dotýká materie, s níž nebyl souhlas udělen.

Legislativní postup

S ohledem na komplexní změny, které má Návrh zákona přinést, probíhají od jeho schválení vládou nejen mezi odbornou veřejností bouřlivé diskuze. Již v den schválení Návrhu zákona vládou byl premiér ze strany opozice vyzván ke stažení Návrhu zákona a k jeho přepracování. Lze tedy očekávat větší počet pozměňovacích návrhů, a to nejen v Poslanecké sněmovně, ale i ze strany senátorů. Případnou účinnost zákona, jakož i jeho finální podobu, tak lze v tento moment jen stěží předvídat.

[1] https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBJ9HX8DA

[2] 7 700 připomínek, z toho cca 6 600 připomínek zásadní povahy, srov.:  https://www.mmr.cz/cs/ostatni/web/novinky/vlada-schvalila-novy-stavebni-zakon

[3] Politika architektury a stavební kultury je dle Návrhu zákona strategický dokument s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí a je vydáván na návrh Nejvyššího stavebného úřadu vládou ve formě usnesení.