Hlavní dopady zákona Lex Covid

Dne 24. 4. 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen „Zákon“), obsahující zvláštní úpravu uplatňování sankcí za prodlení dlužníka, mimořádná prominutí lhůt zmeškaných v rámci soudních řízení, dílčí otázky v oblasti úpravy činnosti právnických osob, v oblasti insolvenčního práva a exekučních řízení.

Prodlení s plněním peněžitého dluhu

Na základě Zákona lze po dlužníkovi, který prokáže, že mu mimořádná opatření[1] přijatá v souvislosti s epidemií znemožnila, anebo podstatně snížila schopnost včasného splnění peněžitého dluhu, požadovat sankce za prodlení omezené co do výše odpovídající zákonnému úroku z prodlení, jehož sazba aktuálně činí 10 % p.a. Tato úprava se použije na případy prodlení, které nastalo ode dne 12. 3. 2020, nikoliv však na závazky ze smluv uzavřených po 24. 4. 2020. Dlužník se této úpravy může dovolávat nejpozději do 30. 6. 2020. Autoři Zákona tímto ustanovením zřejmě mířili též na limitaci smluvních pokut, nicméně s ohledem na textaci ustanovení lze předpokládat, že ohledně výkladu tohoto ustanovení nebude v odborné veřejnosti shoda.

Insolvenční řízení

Významným opatřením je dále odložení povinnosti dlužníka, jehož úpadek nastal po přijetí mimořádných opatření a převážně v důsledku mimořádných opatření v souvislosti s probíhající epidemií, podat insolvenční návrh, a to až po dobu 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření, nejpozději však do 31. 12. 2020. Zákon znemožňuje též podání věřitelského insolvenčního návrhu v období od 24. 4. do 31. 8. 2020.

Zákon dále zmírňuje dopady mimořádných opatření na dlužníky, a to umožněním změny výše splátek v případech oddlužení plněním splátkového kalendáře anebo dočasného přerušení plnění reorganizačního plánu.

V rámci úpravy insolvenčního práva Zákon dále zavádí institut tzv. mimořádného moratoria, o které může do 31. 8. 2020 požádat dlužník, který nebyl k 12. 3. 2020 v úpadku, před zahájením insolvenčního řízení, případně které může být vyhlášeno na návrh třetí osoby poté, co bylo insolvenčního řízení zahájeno na základě dlužnického návrhu.

Činnost právnických osob

Významná opatření zákon zavádí též pro činnost právnických osob, kdy na dobu trvání mimořádných opatření, nejdéle však do 31. 12. 2020, rozšiřuje možnost přijímat rozhodnutí mimo zasedání (per rollam) nebo s využitím technických prostředků rovněž v případech, kdy tato možnost není zakotvena v zakladatelském právním jednání. Pro úplnost doplňujeme, že dle obecné úpravy zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, je možnost přijímat rozhodování mimo zasedání zakotvena jen pro společnosti s ručením omezeným (pokud tyto takovou možnost ve svém zakladatelském právním jednání nevyloučí). Zákonným předpokladem pro hlasování prostřednictvím technických prostředků je u korporací obecně zakotvení takové možnosti v zakladatelském právním jednání.

Zákon dále prodlužuje funkční období členů volených orgánů právnických osob, jejichž funkční období by uplynulo v době trvání mimořádných opatření, a to do uplynutí 3 měsíců od ukončení mimořádných opatření. Pro případ, že by příslušný člen voleného orgánu s tímto prodloužením nesouhlasil, je potřeba, aby svůj nesouhlas doručil právnické osobě před uplynutím původního funkčního období.

Pro akciové společnosti, společnosti s ručením omezením a družstva zákon dále prodlužuje lhůtu pro projednání účetní závěrky, pokud by tato měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádných opatření, a to právě do uplynutí 3 měsíců od ukončení mimořádných opatření (nejpozději však do 31. 12. 2020).

Výkon rozhodnutí a exekuce

Zákon konečně upravuje též zvláštní opatření pro výkon rozhodnutí a exekuce, na základě kterých se do 30. 6. 2020 nebude provádět výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, ledaže povinný oznámí soudu, že má být ve výkonu pokračováno, anebo pokud jsou tímto způsobem vymáhány pohledávky výživného, náhrada újmy při ublížení na zdraví či újmy způsobené úmyslným trestným činem.

K možnosti žádat prominutí zmeškání lhůty

V případech, kdy účastník řízení prokáže, že zmeškal lhůtu k provedení úkonu v rámci občanského soudního řízení, trestního řízení, soudního řízení správního, řízení o výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, insolvenčního řízení, jakož i řízení podle zákona o Ústavním soudu, že k tomuto zmeškání došlo v době trvání mimořádných opatření a že právě tato mimořádná opatření znemožňovala nebo podstatně ztěžovala účastníkovi možnost úkon učinit, soud na žádost takového účastníka rozhodne o prominutí zmeškání lhůty.

Zákon pro různé druhy řízení zavádí odlišné lhůty, kdy má účastník možnost o takové prominutí zažádat, obecně jsou však počítány od ukončení, resp. zrušení mimořádného opatření s tím, že však neuplynou dříve než po ukončení nouzového stavu.

Zákon nad rámec výše uvedeného zavádí dílčí změny o.s.ř., které s probíhající pandemií nesouvisejí.

[1] Pojem mimořádných opatření je definován v ustanovení § 1 odst. 2 Zákona, přičemž do definice spadají jak krizová opatření přijatá vládou, tak mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic.