Změny v civilním procesním právu podle Civilního sporového pořádku

Dne 21. května 2015 byl v Národní radě Slovenské republiky schválený návrh Civilního sporového pořádku (dále jen „CSP“), který má nabýt účinnosti dne 1. července 2016. V tomto příspěvku se blíže zaměříme na stručný opis některých změn, které CSP přinese.

I. Pokuta za bezdůvodnou námitku podjatosti (§58 CSP)

Novinkou, kterou CSP zavádí, je možnost soudu uložit pořádkovou pokutu do 500 EUR, pokud nadřízený soud nevyhoví šikanózní nebo zjevně bezdůvodné námitce podjatosti. Jde o fakultativní institut, při kterém se uplatní soudcovské uvážení, co se týče důvodnosti námitky i výše pořádkové pokuty.

II. Doručování písemností do vlastních rukou (§111, §114, §116 CSP)

Ve smyslu CSP, pokud není možné doručit písemnost na adresu fyzické osoby evidovanou v rejstříku obyvatel Slovenské republiky, adresu místa pobytu cizince na území Slovenské republiky a v případě právnické osoby na adresu sídla zapsaného v obchodním rejstříku anebo jiném veřejném rejstříku, písemnost se považuje dnem vrácení nedoručené zásilky soudu za doručenou, a to i pokud se o tom adresát nedozví. Mechanizmus doručování písemností do vlastních rukou (fyzickým nebo právnickým osobám) pokud nebyly v místě doručení zastihnuty, ačkoli se v něm zdržují, podle kterého je doručovatel povinný uvědomit adresáta o tom, že mu přijde zásilku doručit znovu v den a hodinu uvedenou v oznámení a v případě, pokud zůstane nový pokus o doručení bezvýsledný, uloží doručovatel písemnost na poště anebo orgánu obce (kde si může adresát zásilku vyzvednout v odběrné lhůtě), není v CSP obsažený.

Nově zavedenou úpravou se má sjednotit a výrazně zefektivnit doručování do vlastních rukou zavedením proklamované zásady přísné odpovědnosti za správnost údajů zaspaných ve veřejných rejstřících a odpovědnosti za řádný průběh řízení.

Obdobná fikce doručení je obsažena i v aktuálně účinném Občanském soudním řádu, nicméně jen ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám – podnikatelům. Ve vztahu k fyzickým osobám – nepodnikatelům, kterým není možné doručit písemnost na adresu trvalého nebo přechodného pobytu, zákon stanovuje povinnost doručovat jim písemnosti uložením v soudním spise, a to jenom za předpokladu, že není možné zjistit místo, na kterém písemnosti přebírají, a není ani možné, aby jich zastupoval ustanovený opatrovník.

CSP však zároveň ustanovuje, že pokud se písemnost považuje za doručenou dnem vrácení nedoručené zásilky soudu a jejím doručením začala plynout lhůta, kterou adresát zmeškal, protože se o písemnosti nedozvěděl, soud zmeškání lhůty promine, pokud se adresát z omluvitelného důvodu nezdržoval na adrese pro doručování (vyplívající z veřejných rejstříků) a neporušil v této souvislosti žádnou právní povinnost. Jde o zvláštní právní úpravu ve vztahu k obecnému režimu prominutí lhůty a v odůvodněných případech zmírňuje účinky objektivní odpovědnosti za správnost údajů ve veřejných rejstřících.

Co se týče doručování žalob fyzickým osobám, CSP obsahuje speciální ustanovení upravující tuto problematiku. Pokud se nepovede žalobu doručit fyzické osobě na adresu pro doručování (vyplývající z veřejných rejstříků), soud je povinen učinit veškeré potřebné kroky ke zjištění skutečného pobytu žalovaného. Pokud se soudu nepovede žalobu doručit na adresu zjištěnou postupem podle předchozí věty, soud zveřejní oznámení o žalobě na úřední desce soudu a na jeho webových stránkách. Žaloba bude považována za doručenou po 15 dnech od zveřejnění tohoto oznámení, a to i v případě, že se o tom žalovaný nedozvěděl. Jde o reflektování požadavku konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie.

III. Zajištění účasti svědka na jednání (§197 CSP)

Nově bude upřednostňované zajištění přítomnosti navrženého svědka procesní stranou a jenom subsidiárně soudem. Pokud není možné zajistit přítomnost svědka stranou, která jeho výslech navrhla, požádá strana o jeho předvolání soud. Strana, která zajišťuje přítomnost svědka na jednání, informuje o této skutečnosti soud i protistranu za účelem umožnění důsledné přípravy protistrany na výslech svědka. Zmíněná změna sleduje zejména důslednou aplikaci projednacího principu, který ovládá kontradiktorní sporné řízení.

IV. Věcné odůvodnění odporu vůči platebnímu rozkazu (§267 odst. 1 CSP)

CSP precizuje povinnost věcného odůvodnění odporu vůči platebnímu rozkazu. V odůvodnění bude žalovaný povinen popsat rozhodné skutečnosti, o které opírá svojí obranu vůči uplatněnému nároku. K odporu připojí listiny, na které se odvolává, případně označí důkazy k prokázání svých tvrzení. Ve smyslu důvodové zprávy k CSP je potřeba vykládat institut věcného odůvodnění jako odůvodnění řádné. Věcně odůvodněný odpor je potřeba vykládat jako odpor podaný s odůvodněním ve věci samé, t.j. so splněním povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. Uvedenou úpravou se mají vyřešit dlouholeté problémy, jak posuzovat odpor, kterého odůvodnění tvoří jedna věta a to, že žalovaný nesouhlasí.

Pokud bude podaný odpor bez věcného odůvodnění, soud usnesením takový odpor odmítne. Platební rozkaz tak nabyde právní moc dnem nabytí právní moci usnesení podle předchozí věty. Vzhledem k tomu, že ve smyslu ustanovení § 357 písm. c) CSP je odvolání přípustné i proti usnesení soudu první instance o odmítnutí podání ve věci samé, kterým je rovněž odpor vůči platebnímu rozkazu, žalovaný se může proti tomuto usnesení odvolat. Otázka pravomocnosti platebního rozkazu tak bude záviset od rozhodnutí o odvolání. V případě, pokud odvolací soud usnesení potvrdí, platební rozkaz nabyde právní moc dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tomto odvolání. Pokud naopak odvolací soud napadené usnesení zruší a věc vrátí prvostupňovému soudu k dalšímu projednání, bude prvostupňový soud povinen platební rozkaz zrušit a nařídit jednání.

V. Rozsudek pro zmeškání i proti žalobci (§ 278- 281 CSP)

Aktuální Občanský soudní řád umožňuje soudu vydat rozsudek pro zmeškání jen v důsledku procesní pasivity žalovaného. CSP se naopak přidržuje zásady, podle které důsledky kontradiktorního sporného řízení vyžadují procesní aktivitu obou stran ve stejné míře. Proto sankcionuje i pasivní chování na straně žalobce ztrátou sporu ve formě zamítavého kontumačního rozsudku. Pasivním chováním se přitom rozumí nedostavení se žalobce na jednání ve věci, „ačkoli na něj byl řádně a včas předvolán a v předvolání na jednání byl žalobce poučen o následku nedostavení se včetně možnosti vydání rozsudku pro zmeškání a žalobce svou nepřítomnost řádně a včas neomluvil vážnými okolnostmi.“

Konstrukce zrušení tohoto rozsudku je stejná jako při kontumačním rozsudku proti žalovanému („pokud žalobce z omluvitelného důvodu zmeškal jednání ve věci, na kterém byl vyhlášen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalobce tento rozsudek usnesením zruší a nařídí nové jednání.“ Návrh může žalobce podat do 15 dní, odkdy se o rozsudku pro zmeškání dozvěděl.).

VI. Důkazné břemeno při účasti slabší strany sporu (§452 odst. 2 CSP)

V spotřebitelských sporech bude soud oprávněn převzít důkazní iniciativu a provést i ty důkazy, které spotřebitel nenavrhl, pokud je to nezbytné pro rozhodnutí ve věci. Obstarání a zajištění takového důkazu soud provede i bez návrhu. Ustanovení o koncentraci řízení se v spotřebitelských sporech nepoužijí, poněvadž bude spotřebitel oprávněn předložit nebo označit veškeré skutečnosti a důkazy k prokázání svých tvrzení nejpozději do vyhlášení rozhodnutí ve věci samé. Výše uvedené se bude rovněž vztahovat i na zaměstnance v rámci individuálních pracovněprávních sporů. Pro účely obstarání nebo zajištění důkazů bude zaměstnavatel povinen poskytnout soudu součinnost, pokud to lze po něm spravedlivě požadovat. V případě porušení této povinnosti přichází v úvahu uložení pořádkové pokuty ve smyslu § 102 CSP („Soud může uložit pořádkovou pokutu tomu, kdo ztěžuje postup řízení zejména tím, že nesplní povinnost uloženou mu soudem a svojí nečinnost v jednání neomluví vážnými okolnostmi a včas. “) až do výše 500 EUR, při opakovaném porušení povinnosti až do výše 2.000 EUR.

Takový odklon od obecné úpravy procesního dokazování ve formě příklonu k vyšetřovacímu principu je odůvodněn zvýšeným zásahem soudu jakožto orgánu ochrany práva do spotřebitelských a individuálních pracovněprávních vztahů. Zároveň, charakter spotřebitelského a individuálního pracovněprávního sporu, ve kterém má spotřebitel i zaměstnanec postavení slabší strany, vylučuju uplatnění přísné koncentrace řízení, která se bude vztahovat na obecné sporné řízení.

VII. Pokuta za nepřípustné nebo nedůvodné dovolání (§452 odst. 2 CSP)

CSP zavádí sankci v podobě pořádkové pokuty do 500 EUR, pokud dovolací soud podané dovolání odmítne jako nepřípustné, anebo ho zamítne jako nedůvodné v případech, kdy rozhoduje o dovolání v obdobné věci, která již byla alespoň v pěti případech předmětem řízení vedeném před ním na základě dřívějšího dovolání podaného tým samým dovolatelem. Pořádkovou pokutu soud uloží advokátovi, který předmětné dovolání podepsal. Nárok na regres vůči klientovi má advokát jenom v případě, že odvolání podal na jeho speciální písemný příkaz.

Výše uvedené ustanovení navazuje na historické tradice slovenského civilního procesu, např. na občanský soudní řád z roku 1911, kterého součástí byl institut tzv. „pokuty pro soudivost“. Důvodem pro zavedení takové právní úpravy je motivace advokátů, aby nepodávali zjevně zbytečné dovolání, které zatěžují Nejvyšší soud. Advokát, jakožto osoba právně znalá, má plnit funkci prvotní redukce dovolacího nápadu, který má umět vyhodnotit šikanózní návrhy stran sporu na dovolací přezkum.

Autorem článku je JUDr. Lenka Bogárová, spolupracující s pobočkou Konečná & Zacha v Bratislavě.