Logo Logo

Souhlas správce daně se založením s.r.o. a s převodem a rozdělením většinového obchodního podílu v s.r.o.

Hlavní dopad uvedené novely ve vztahu k slovenskému Obchodnímu zákoníku spočívá v zavedení nové povinnosti při zakládání společnosti s ručením omezeným a taktéž při převodu a rozdělení většinového obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Ve všech uvedených případech bude navrhovatel při zápisu do Obchodního rejstříku povinen doložit souhlas správce daně s takovým zápisem v Obchodním rejstříku. Uvedený souhlas bude tedy potřebný vždy při prvozápisu společnosti s ručením omezeným a také při zápisu takové změny údajů zapsaných v Obchodním rejstříku, která spočívá v převodu anebo rozdělení většinového obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným.

Podle nového ustanovení § 105b Obchodního zákoníku nebude moct společnost s ručením omezeným založit osoba, která má daňový nedoplatek. V případě, pokud správce daně (t.j. daňový úřad anebo celní úřad) eviduje vůči dané osobě daňovou pohledávku přesahující 170 EUR, nevystaví takové osobě souhlas se zápisem (prvozápisem) společnosti s ručením omezeným do Obchodního rejstříku, a tedy taková osoba se nemůže stát společníkem společnosti s ručením omezeným. Podle zákona č. 563/2009 Z.z. o správě daní (daňový řád), ve znění pozdějších předpisů, správce daně souhlas se zápisem v Obchodním rejstříku vydá na žádost do tří pracovních dní od podání žádosti. Předpokládá se tedy zvláštní písemný úkon vůči správci daně (na který v současnosti neexistuje žádný formulář).

Podobně jako při zakládání společnosti s ručením omezeným bude potřebný souhlas správce daně také při převodu většinového obchodního podílu a při rozdělení většinového obchodního podílu převodem. Za většinový obchodní podíl se považuje takový obchodní podíl, který společníkovi přiznává alespoň 50% všech hlasů, a to zda už z důvodu velikosti vkladu daného společníka do základního kapitálu společnosti (např. převod obchodního podílu odpovídajícího vkladu do základního kapitálu ve výšce 7.000 EUR ve společnosti, která má základní kapitál ve výšce 10.000 EUR, t.j. 70% obchodní podíl), anebo proto, že tak stanovuje společenská smlouva (např. obchodní podíl odpovídající vkladu do základního kapitálu ve výšce 3.000 EUR ve společnosti se základním kapitálem 10.000 EUR, přičemž však společenská smlouva danému společníkovi přiznává 51% hlasovacích práv, tedy kontrolu nad společností).

Na tomto místě je ale potřebné uvést, že nové ustanovení § 115 odst. 7 Obchodního zákoníku, který definuje většinový obchodní podíl, vyvolává určité otázky v případech, pokud společenská smlouva přiznává většinu hlasovacích práv menšinovému obchodnímu podílu (menšinový ve smyslu poměru vkladu do základního kapitálu a základního kapitálu) a převáděným bude většinový obchodní podíl (většinový ve smyslu poměru vkladu do základního kapitálu a základního kapitálu), kterému však společenská smlouva přiznává jen menšinu na hlasovacích právech. Z logiky věci vyplývá, že v každé společnosti s ručením omezeným může být pouze jeden většinový obchodní podíl. Uplatněním této logiky tedy nezbytně dospějeme k závěru, že i pokud by byl obchodní podíl většinový z pohledu poměru vkladu do základního kapitálu a základního kapitálu ale ve smyslu společenské smlouvy by mu náležela menšina na hlasovacích právech, jedná se v tomto případě o menšinový obchodní podíl, a tedy souhlas správce daně nebude potřebný.

Příklad:

Společnost ABC s.r.o. má tři společníky:

  1. společnost ALFA s.r.o. s obchodním podílem ve výšce 80% ale ve smyslu společenské smlouvy jen s 10% na hlasovacích právech;
  2. společnost BETA s.r.o. s obchodním podílem ve výšce 10% a ve smyslu společenské smlouvy s 10% na hlasovacích právech; a
  3. společnost GAMA s.r.o. s obchodním podílem ve výšce 10% ale ve smyslu společenské smlouvy s 80% na hlasovacích právech.

V případě, že by společnost ALFA převáděla svůj 80% obchodní podíl, nešlo by o převod většinového obchodního podílu, jelikož společnost ALFA má ve smyslu společenské smlouvy jen 10% na hlasovacích právech, a proto by se ani nevyžadoval souhlas správce daně. V této souvislosti je ale vhodné připomenout, že změna společenské smlouvy není žádný složitý proces a může k ní dojít i účelově, např. právě z důvodu vyhnutí se povinnosti zajistit souhlas správce daně.

Pokud by jsme uvedenou situaci ilustrovali příkladem, je možné, že v případě, pokud by společnosti ALFA, BETA a GAMA měli společného většinového společníka (ergo byli by ovládanými osobami ve vztahu k té samé osobě), a pokud by měla např. společnost ALFA v daném čase většinový obchodní podíl ve společnosti s většinou na hlasovacích právech a zároveň daňové nedoplatky, mohla by se potřebě získat souhlas správce daně (a tým potřebě zaplatit daňový nedoplatek) vyhnout tím, že by se příslušným způsobem upravila společenská smlouva a dosáhl by se tak stav uvedený výše (t.j. kontrola nad společností by přešla (možno jen dočasně) na společnost GAMA). Následně po převodu by již nic nebránilo tomu, aby se obnovil předchozí stav, t.j. počet hlasů by odpovídal velikosti obchodního podílu společnosti ALFA. Tímto způsobem by taktéž nový společník získal kontrolu nad společností bez potřeby získat souhlas správce daně s převodem/nabytím obchodního podílu.

Souhlas správce daně je společnost povinna doložit ohledně osoby převodce i nabyvatele obchodního podílu. Na druhé straně se však povinnost získat souhlas správce daně nevztahuje na jakoukoliv zahraniční osobu (fyzickou ani právnickou), a to bez ohledu na to, zda je převodcem/společníkem anebo nabyvatelem obchodního podílu, a rovněž ani při zakládání společnosti s ručením omezeným. Zahraniční osoba místo souhlasu správce daně přiloží k návrhu na prvozápis, resp. k návrhu na zápis změny údajů zapsaných do Obchodního rejstříku prohlášení společníka a nabyvatele (důvodová zpráva naproti tomu správně hovoří o prohlášení společníka anebo nabyvatele) o tom, že nemá povinnost předložit souhlas správce daně. Ve vztahu k předchozí větě je potřeba poznamenat, že vyvolává určité otázky. Především vyvstává otázka, proč by měli podávat prohlášení o tom, že neexistuje povinnost dokládat souhlas správce daně kumulativně jak společník, tak i nabyvatel, a to zejména v souvislosti s tím, že nabyvatel, resp. společník (v závislosti od okolností konkrétního případu) nemůže v některých případech relevantním způsobem zjistit, zda druhá smluvní strana v daném čase nepodléhá povinnosti zajistit si souhlas správce daně, např. nabyvatel anebo společník mezičasem nabyde slovenské státní občanství (ztratí status zahraniční osoby). V určitých případech může tedy jedna z výše uvedených dvou osob podávat prohlášení o skutečnostech, které si nemůže relevantním způsobem ověřit.

Další relevantní změna, kterou novela přinesla, se týká účinků převodu a rozdělení většinového obchodního podílu, které ve smyslu novely nastanou až zápisem převodu anebo rozdělení do Obchodního rejstříku, na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy účinky převodu nastaly mezi (i) smluvními stranami dnem podpisu smlouvy o převodu obchodního podílu (pokud se smluvní strany nedohodly na pozdějším dni), (ii) vůči společnosti dnem doručení smlouvy a (iii) vůči třetím osobám dnem zápisu převodu obchodního podílu do Obchodního rejstříku. Na první pohled nenápadná změna je způsobilá přivodit značné komplikace v praxi. Je totiž běžnou praxí (téměř pravidlem), že nový společník nabývající kontrolu nad společností okamžikem podpisu smlouvy o převodu obchodního podílu odvolá jednatele jmenované předchozím společníkem (převodcem) jmenuje si vlastních (z důvodu loajality, osobních schopností a daností, atd.). Uvedená změna takový postup při převodu a rozdělení většinového obchodního podílu znemožňuje. Až do zápisu převodu většinového obchodního podílu v Obchodním rejstříku bude převodce oprávněn kontrolovat personální obsazení statutárního orgánu, resp. měnit osobu jednatele a to i opakovaně (funkce jednatele vzniká účinně již jmenováním – ne až registrací v Obchodním rejstříku). Následkem toho se nabyvatel obchodního podílu nachází v čase mezi podpisem smlouvy o převodu obchodního podílu a zápisem převodu resp. rozdělení většinového obchodního podílu v Obchodním rejstříku na jejím základě v právní nejistotě. Z praktického hlediska není možné vyloučit ani situaci, že v čase mezi podpisem smlouvy a zápisem do Obchodního rejstříku jednatel loajální převodcovi za společnost uzavře obchod výhodný pro převodce a nevýhodný pro společnost/nabyvatele.

Obecně je možné změny zavedené novelou č. 246/2012 považovat za zkomplikování zakládání nových společností s ručením omezeným a převodů a rozdělení většinových obchodních podílů ve společnosti s ručením omezeným. Účelem uvedené novely je podle zákonodárce zejména zamezení daňovým únikům a posílení daňové disciplíny subjektů daně, no ohledně naplnění tohoto cíle zůstáváme poměrně skeptičtí. V souvislosti se zavedenými změnami je především potřebné uvést, že tyto nové povinnosti zajistit nové dokumenty je potřeba zohlednit zejména při plánování a načasování transakcí.

zpět na článek

Odebírejte náš newsletter