Ohledně některých ustanovení zákona o konkurzu a restrukturalizaci po ostatní novele
Cílem tohoto článku je přiblížit ty ze zmíněných změn, se kterými, jak předpokládáme, budou podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti nejčastěji konfrontováni, se zaměřením na ty změny, které zvyšují ochranu věřitele v konkurzu, resp. konkurzním řízení.
Platební neschopnost a předlužení
Základním účelem konkurzu je řešení úpadku dlužníka prostřednictvím zpeněžení jeho majetku, ze kterého se kolektivně uspokojí věřitelé tohoto dlužníka. Podmínkou vyhlášení konkurzu je úpadek dlužníka, který Zákon o konkurzu a restrukturalizaci rozlišuje ve dvou formách, t.j. platební neschopnost a předlužení. A právě ve vztahu k platební neschopnosti došlo ostatní novelou ke změnám.
Podle novelizovaného zněna Zákona o konkurzu a restrukturalizaci se za platebně neschopného považuje ten, kdo není schopen plnit 30 dní po lhůtě splatnosti alespoň dva peněžité závazky k více než jednomu věřiteli. Z uvedeného je zřejmé, že úpadce musí být v postavení dlužníka ve vztahu k nejméně dvěma věřitelům, přičemž ve vztahu k těmto nejméně dvěma věřitelům musí být v prodlení s plněním peněžitého závazku nejméně po dobu 30 dní. Novela tak objasnila, ve vztahu ke kolika věřitelům musí být úpadce v prodlení s plněním peněžitého závazku, jelikož podle předchozí právní úpravy: „Platebně neschopný je ten, kdo má více než jednoho věřitele a není schopen plnit 30 dní po lhůtě splatnosti více než jeden peněžitý závazek“ bylo možné výkladem dospět i k závěru, že úpadcem je rovněž ten, kdo má dva anebo vícero věřitelů, kterým není schopen plnit, ale postačí, pokud je v prodlení s plněním peněžitého závazku po dobu nejméně 30 dní jen ve vztahu k jednomu z těchto věřitelů.
Pro úplnost je vhodné uvést i druhou formu úpadku – předlužení. Předluženým podle Zákona o konkurze a restrukturalizaci je ten, kdo je povinen vést účetnictví podle zákona o účetnictví (z praktického pohledu jsou to především všechny formy obchodních společností – a.s., s.r.o., v.o.s. a k.s.), má více než jednoho věřitele a hodnota jeho splatných závazků přesahuje hodnotu jeho majetku. V tomto případě se tedy dlužník – úpadce dostane do stavu, kdy celková suma jeho splatných závazků vůči nejméně dvěma věřitelům, není kryta (převyšuje) jeho majetkem.
Postavení věřitele v konkurzním řízení
Ostatní účinnou novelou došlo ke změně postavení věřitele v konkurzním řízení, a to hned ve vícero fázích konkurzního řízení. Mezi ty významné patří i změna v oprávnění věřitele podat návrh na vyhlášení konkurzu úpadce. Podle Zákona o konkurzu a restrukturalizaci je dnes na věřitelův návrh na vyhlášení konkurzu potřebné, aby bylo možné odůvodněně předpokládat platební neschopnost dlužníka, přičemž zákon expressis verbis stanovuje, že takový odůvodněný předpoklad existuje tehdy, pokud je dlužník více než 30 dní v prodlení s plněním alespoň dvou peněžitých závazků více než jednoho věřitele a byl alespoň jedním z těchto věřitelů vyzván k zaplacení. Jinými slovy, návrh na vyhlášení konkurzu je možné podat, pokud je úpadce v postavení dlužníka vůči nejméně dvěma věřitelům, zpozdí se se zaplacením svých peněžitých závazků vůči těmto věřitelům alespoň 30 dní a alespoň jeden věřitel ho vyzval k zaplacení.
V porovnaní s předchozím právním stavem spočívá zjednodušení věřitelova postavení v tom smyslu, že ke splnění podmínky kvalifikovaného předpokladu platební neschopnosti již není nutné, aby byl na zaplacení splatných peněžitých závazků dlužník vyzván věřiteli, t.j. nejméně dvěma (tak jak tomu bylo v minulosti). Novela taktéž rozšiřuje i způsoby prokázání důvodnosti peněžitých nároků věřitelů, jež jsou důvodem k podání návrhu na vyhlášení konkurzu. V souvislosti s výše uvedeným je třeba podotknout, že dosavadní právní stav předpokládal, že věřitel doloží svoje nároky buďto písemným uznáním závazku dlužníkem anebo prokáže vykonatelnost svého peněžitého nároku (např. vykonatelným soudním rozhodnutím anebo vykonatelným notářským zápisem, na základě kterých je možné přistoupit k exekuci), co v praxi často znamenalo nutnost před podáním návrhu na vyhlášení konkurzu iniciovat soudní řízení. Naproti tomu současná právní úprava umožňuje podle § 12 odst. 2 Zákona o konkurzu a restrukturalizaci prokázání důvodnosti věřitelovy pohledávky i prostřednictvím potvrzení auditora, správce anebo soudního znalce, že navrhovatel (věřitel) pohledávku účtuje v účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví, a v případě, že jde o pohledávku nabytou převodem anebo přechodem, i potvrzením auditora, správce anebo soudního znalce, že pohledávka účtována v účetnictví navrhovatele (věřitele) má doložený důvod vzniku. Z praktického hlediska toto rozšíření zavedené novelou zjednodušuje postup věřitele, jako navrhovatele vyhlášení konkurzu svého dlužníka, za předpokladu, že, zjednodušeně řečeno, svou pohledávku vede v účetnictví a účetnictví řádně vede. Zákon o konkurzu a restrukturalizaci přitom nestanovuje podmínku, aby předmětná pohledávka věřitele vyplývala z jeho účetní závěrky (a to ani průběžné), není proto k tomuto účelu potřebné účetní závěrku vyhotovovat, resp. ani čekat do vyhotovení řádné individuální účetní závěrky po skončení příslušného účetního období. Nakonec, obecně pro všechny dříve uvedené způsoby prokázání peněžitých nároků věřitelů (navrhovatelů) společně platí, že příslušné dokumenty (např. vykonatelné rozhodnutí soudu, písemné uznání závazku) musí být přílohou návrhu na vyhlášení konkurzu.
Novela zakotvuje možnost odůvodnit pohledávku věřitele i na základě potvrzení Ministerstva financí Slovenské republiky o existenci pohledávky státu z příspěvku poskytnutého dlužníkovi z prostředků Evropské unie schváleného a účtovaného certifikačním orgánem. Tento způsob odůvodnění však pro jiného věřitele než je stát, t.j. běžného podnikatele zúčastňujícího se hospodářské soutěže, nemá výraznější praktický dopad, samozřejmě, to platí jen v případě, pokud podnikatel není v pozici potenciálního úpadce a na druhé straně nestojí stát jako věřitel.
Změnu oproti předchozí právní úpravě představuje i povinnost konkurzního soudu buďto ve lhůtě do 15 dní od doručení návrhu na vyhlášení konkurzu rozhodnout o zahájení konkurzního řízení, v případě, pokud návrh na vyhlášení konkurzu splňuje zákonem stanovené náležitosti, anebo ve stejné lhůtě poučit navrhovatele o nedostatcích návrhu a vyzvat ho aby tyto nedostatky ve lhůtě 10 dní odstranil. Pokud tak navrhovatel neučiní, soud návrh na vyhlášení konkurzu odmítne nejpozději do 15 dní od uplynutí lhůty k odstranění nedostatků – jinak ve stejné lhůtě rozhodne o zahájení konkurzního řízení. Uvedená změna zapadá do celkové koncepce posílení postavení věřitele v rámci konkurzního řízení, jelikož podle předchozí právní úpravy konkurzní soud v případě nedostatků návrhu navrhovatele k odstranění nedostatků návrhu nevyzýval, ale návrh přímo odmítl. V takovém případě byl věřitel nucen podat nový návrh.
Přihlašování pohledávek
Podobně jak tomu bylo podle předchozí právní úpravy i po poslední novelizaci Zákona o konkurzu a restrukturalizaci si věřitelé uplatňují svoje pohledávky v konkurze prostřednictvím přihlášky splňující zákonem stanovené obsahové a formální náležitosti. Přihlášku podává věřitel v tzv. základní přihlašovací lhůtě 45 dní od vyhlášení konkurzu v jednom stejnopisu konkurznímu správcovi a v jednom stejnopise příslušnému konkurznímu soudu. Podstatná změna zapadající do celkové koncepce posílení ochrany věřitele v konkurzním řízení zavedené poslední účinnou novelou spočívá v tom, že na rozdíl od předchozí právní úpravy nemá zmeškání uvedené 45-denní lhůty tak závažné následky, zejména pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že ke přihlášce doručené po lhůtě anebo doručené ve lhůtě pouze správcovi anebo jen soudu se podle předchozí právní úpravy nepřihlíželo. Naproti tomu podle současné legislativy v případě, pokud věřitel doručí přihlášku správcovi později, k doručené přihlášce se přihlíží, věřitel tedy nepřichází o možnost uspokojení své pohledávky z majetku úpadce. Sankcí za opožděné doručení přihlášky je nemožnost vykonávat hlasovací právo a další práva spojené s přihlášenou pohledávkou, věřitel tak ztrácí možnost aktivně zasahovat do průběhu konkurzu. Právo na poměrné uspokojení věřitele není opožděným přihlášením pohledávky dotčeno, t.j. pohledávka věřitele může být i nadále uspokojena z majetku úpadce po jeho zpeněžení, věřitel však může být uspokojen jen z výtěžku zařazeného do rozvrhu ze všeobecné podstaty. Zmeškání 45 denní základní lhůty a s tím spojena ztráta hlasovacích práv věřitele se týká pouze stejnopisů přihlášek doručovaných správcovi, tzn. zmeškání uvedené lhůty při doručování stejnopisu přihlášky soudu nemá za následek ztrátu těchto práv (samozřejmě za předpokladu, že správcovi je přihláška doručena včas) a na přihlášku se hledí jako na řádně podanou. Zákon o konkurzu a restrukturalizaci sice stanovuje povinnost doručit přihlášku jak správcovi tak i soudu, no v souvislosti s doručováním přihlášky na soud nestanovuje žádnou specifickou lhůtu.
V souvislosti s přihlašováním pohledávek v konkurzním řízení je potřebné připomenout, že v případě, pokud jde o zajištěnou pohledávku, v přihlášce doručené správcovi se musí řádně a včas uplatnit i zajišťovací právo (např. zástavní právo, kterým je pohledávka zajištěna), a to v základní přihlašovací lhůtě 45 dní od vyhlášení konkurzu, v opačném případě takové zajišťovací právo zanikne přímo ze zákona. Následkem opožděného podání řádné přihlášky se tedy ze zajištěné pohledávky stává pohledávka nezajištěná.
Odpovědnost za včasné podání návrhu na vyhlášení konkurzu dlužníkem
Dlužník v úpadku je povinen podat návrh na vyhlášení konkurzu do 30 dní od okamžiku, kdy se dozvěděl anebo se při zachování odborné péče mohl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má jménem dlužníka rovněž statutární orgán anebo člen statutárního orgánu dlužníka anebo likvidátor dlužníka.
Pokud osoba, která je povinna podat návrh na vyhlášení konkurzu jménem dlužníka (zejména půjde o statutární orgán, t.j. jednatele anebo členy představenstva) poruší povinnost včas podat návrh na vyhlášení konkurzu, odpovídá věřitelům za škodu, která jim v důsledku toho vznikla, ledaže prokáže, že jednala s odbornou péčí. Při určení škody Zákon o konkurzu a restrukturalizaci kvantifikuje škodu takovým způsobem, že výše škody je suma pohledávek věřitelů, které po zrušení konkurzu anebo zastavení konkurzního řízení pro nedostatek majetku zůstali neuspokojené, ledaže se prokáže jiná výše škody. Právní norma teda odbřemenuje věřitele od dokazování skutečné výše škody ale nahrazuje jí rozdílem mezi výší přihlášených pohledávek a výší uspokojení těchto pohledávek, co v konečném důsledku znamená, že pohledávky věřitelů mohou být uspokojeny v plném rozsahu tak, jak byly přihlášeny.
Novela Zákona o konkurzu a restrukturalizaci zašla při odpovědnosti povinných osob ještě dále a zpřísňuje jí novým ustanovením § 74a, podle kterého je správce konkurzní podstaty povinen vyzvat osoby, při kterých má za to, že porušily povinnost včas podat návrh na vyhlášení konkurzu, aby mu v určené lhůtě prokázaly, zda tuto povinnost řádně a včas splnily. Pokud taková vyzvaná osoba v určené lhůtě neprokáže, že povinnost podat návrh na vyhlášení konkurzu neporušila anebo že jednala s odbornou péčí anebo že je zde jiný důvod vylučující její odpovědnost, správce podá návrh na soud, aby uložil vyzvané osobě zaplatit do všeobecné podstaty sumu ve výši dlužníkova základního kapitálu zapsaného v Obchodním rejstříku v čase, když porušila povinnosti včas podat návrh na vyhlášení konkurzu, nejvíc ve výši dvojnásobku minimální výše základního kapitálu obchodní společnosti, jež je stanovena Obchodním zákoníkem.
Následně má vyzvaná osoba možnost prokázat soudu důvodnost opožděného podání návrhu na vyhlášení konkurzu stejným způsobem jako ve vztahu ke konkurznímu správcovi, v opačném případě jí soud zaváže zaplatit do všeobecné podstaty sumu ve výši dlužníkova zapsaného základního kapitálu v čase, když porušila povinnost včas podat návrh na vyhlášení konkurzu, nejvíc ve výši dvojnásobku minimální výše základního kapitálu obchodní společnosti, jež je stanovena Obchodním zákoníkem. Podobně jako ve všech výše uvedených změnách, které novela přinesla, je účelem tohoto zpřísněného postihu povinných osob v konečném důsledku zvýšená ochrana věřitele v konkurzu.