Návrh zákona o hromadném řízení schválen vládou

Vláda dne 24. ledna 2020 schválila znění zákona o hromadném řízení, na kterém Ministerstvo spravedlnosti pracovalo přes dva roky. Připraveným návrhem má být dle věcného záměru zákona skupinám osob umožněno domáhat se obdobných nároků společně a v rámci jediného řízení s cílem ušetřit náklady na straně žalobců, žalovaného i státu. Zákon míří především na bagatelní nároky, které lidé individuálně nevymáhají, neboť náklady, riziko, i časová náročnost sporu jsou v takovém případě výrazně vyšší než případný zisk při úspěchu v řízení. Návrh v průběhu legislativního procesu doznal výrazných změn, které reflektovaly kritiku v rámci meziresortního připomínkového řízení i odborné veřejnosti. V průběhu legislativního procesu byl mimo jiné změněn i samotný název zákona, a to ze zákona o hromadných žalobách na zákon o hromadném řízení, kdy tato změna sledovala souladnost názvů procesních předpisů.

Soulad s (budoucí) legislativou EU

Obecně došlo ke zřetelnému odklonu od původního věcného záměru Ministerstva spravedlnosti a bývalého ministra spravedlnosti Pelikána a změně celkového konceptu připraveného zákona o hromadném řízení. Zatímco původní návrh vycházel z anglosaského modelu, nový deklaruje ve své důvodové zprávě respektování principů návrhu směrnice o zástupných žalobách, která je aktuálně projednávána orgány EU.

Významnou změnou schváleného znění je především opuštění investorského principu. Původní návrh počítal s tím, že žalobcem může být tzv. správce skupiny – investor akreditovaný ministerstvem spravedlnosti sledující vlastní ekonomický zájem. Tento původní princip však nebyl v souladu s připravovanou směrnicí, evropská úprava stanovuje aktivní legitimaci pouze subjektům, které nevytvářejí zisk (jako jsou například spotřebitelské organizace). Po silné kritice v rámci připomínkového řízení i ze strany odborné veřejnosti, kdy bylo argumentováno kromě nesouladu s připravovanou směrnicí mimo jiné i tím, že cílem návrhu má být možnost kolektivního vymáhání práva a nikoliv vytváření prostoru pro podnikatelské záměry, aktuální znění zákona upravuje, že žalobcem může být buď přímo jeden z poškozených, či nezisková organizace. Motivační složku však ministerstvo v návrhu zákona ve snížené výši ponechalo, v případě úspěchu může získat žalobce, který zastupoval členy skupiny v hromadném řízení, odměnu ve výši až 25 % z přisouzeného plnění.

Odhlašovací vs. přihlašovací hromadné řízení

Návrh, byl ve své původní verzi postaven na principu opt-out (odhlašovacím hromadném řízení), ve kterém hromadná žaloba defaultně zastřešuje všechny poškozené v dané věci, pokud se tito z hromadného řízení neodhlásí. V pozměněných návrzích byl postupně více a více upřednostňován princip opt-in (přihlašovací hromadné řízení), kdy se subjekt musí do řízení se svým nárokem naopak přihlásit. Současně došlo k zpřísnění podmínek, kdy je možno odhlašovací hromadné řízení vůbec zahájit a vést. Přihlašovací hromadné řízení, kdy se členové skupiny musí do řízení v určené lhůtě přihlásit, je tedy univerzální a základní formou, kterou je možno použít kdykoliv, především za situace, kdy nejsou naplněny podmínky pro odhlašovací hromadné řízení.

Hromadné řízení výlučně pro spotřebitelské spory

V rámci posledního kola úprav ministerstvo letos v lednu v návaznosti na jednání koaliční rady 14. ledna 2020 připravovaný návrh podstatně zúžilo. Byl opuštěn koncept (zásadně) obecné působnosti zákona, která byla nakonec omezena pouze na spotřebitelské spory. Důvodová zpráva v této souvislosti uvádí, že pokud se zákon v praxi osvědčí, bude uvažováno o jeho rozšíření i na další oblasti.

Závěr

Návrh zákona nyní čeká část legislativního procesu před poslaneckou sněmovnou a je pravděpodobné, že na své cestě ke schválení dozná ještě dalších změn. Přes svou významnou změnu diskurzu, která reflektovala kritické hlasy, má návrh stále řadu odpůrců obávajících se zneužití zákona k nekalému konkurenčnímu boji. Současně přetrvávají názory, že by se mělo nejprve vyčkat na finální podobu směrnice o zástupných žalobách a tuto implementovat do českého právního řádu.