Logo Logo

(Ne)veřejnost informací v evidenci skutečných majitelů

Na našich webových stránkách jsme již informovali o evidenci skutečných majitelů zřízené v souvislosti s implementací tzv. IV. AML Směrnice (více zde a zde). Cílem tohoto článku je přiblížit, jakým způsobem jsou údaje zapisované do evidence skutečných majitelů v České republice zpřístupňovány třetím osobám a upozornit na chystané změny v této oblasti v souvislosti s přijetím Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. 5. 2018, kterou se AML směrnice novelizuje (známá též jako V. AML Směrnice).

 

Úprava v zákoně o veřejných rejstřících

V současné době je evidence skutečných majitelů vedena jako neveřejná. Úplný výpis zapsaných údajů je poskytovaný zapsané osobě, zákon dále jmenovitě uvádí seznam orgánů veřejné moci, které mají do evidence umožněn dálkový přístup.

Částečný výpis pak lze dle současné úpravy § 118g odst. 2 zákona o veřejných rejstřících poskytnout tomu, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením tam vyjmenovaným trestným činům spojeným s legalizací výnosů z trestné činnosti a terorismem.[1] Zájmem, nebo dle Směrnice oprávněným zájmem, je dle důvodové zprávy k tomuto ustanovení třeba vnímat jako zájem veřejný, tedy zájem veřejně důležitý a prospěšný.[2] Důvodová zpráva uvádí, že dle IV. AML Směrnice tak může zájem prokázat de facto kdokoli, a to vždy v závislosti na konkrétních aspektech dané situace, tj. je-li důvodné podezření o trestné činnosti.[3]

Soukromé osoby tedy dnes mohou do evidence nahlížet pouze v případě, kdy úspěšně prokáží zájem na předcházení konkrétním trestným činům. To se však má v souvislosti s přijetím V. AML Směrnice změnit.

 

 V. AML Směrnice

Deklarovaným cílem AML úpravy je především snaha o efektivnější boj proti financování terorismu, korupci a „praní špinavých peněz“. Za tímto účelem zavádí V. AML Směrnice zásadní změnu, když stanovuje, že informace o skutečných majitelích mají být nově přístupné jakékoliv osobě z široké veřejnosti. Těmto osobám pak mají být poskytnuty informace alespoň v rozsahu jména, měsíce a roku narození, země bydliště a státní příslušnosti a dále o povaze a rozsahu účasti skutečného majitele. Závisí pak na konkrétní národní úpravě, zda bude veřejnosti zpřístupněny i nějaké další údaje.

Směrnice umožňuje členským státům také podmínit přístup do evidence on-line registrací a uhrazením poplatku. Stejně jako doposud pak směrnice umožňuje stanovit za výjimečných okolností výjimku z přístupu do evidence, nově je však více kladen důraz na podrobné hodnocení konkrétní situace a oprávněnost udělení takové výjimky.

 

Sankce za porušení povinnosti zapsat skutečného majitele

V souvislosti s V. AML směrnicí považujeme za důležité upozornit též na další požadavky plynoucí z aktualizovaného znění směrnice. Článek 30 nově výslovně požaduje, aby členské státy zavedly účinné, přiměřené a odrazující opatření či sankce za porušení povinnosti zjišťovat a vést informace o skutečném majiteli[4] a též opatření k zajištění evidence adekvátních, přesných a aktuálních informací v registru (evidenci), která napomohou sledovat a zejména napravovat v evidenci uváděné nesrovnalosti.[5]

 

Implementace V. AML směrnice

Konkrétní opatření naplňující výše uvedené požadavky V. AML směrnice budou teprve vytvořeny, nicméně s ohledem na zařazení úpravy do zákona o veřejných rejstřících se mj. objevují názory, že by mohlo dojít k rozšíření aplikace pořádkových a sankčních opatření vztahujících se na rejstříkové řízení též pro oblast evidence skutečných majitelů. V úvahu by například připadalo rozšíření aplikace § 104 zákona o veřejných rejstřících, který umožňuje rejstříkovému soudu po marné výzvě ke sdělení informací či předložení listin uložit pořádkovou pokutu až do výše 100.000 Kč, anebo dle § 9 téhož zákona rozhodnout o zrušení právnické osoby s likvidací. Další možností je, že na porušení povinností ve vztahu k evidenci skutečných majitelů zavedením nových skutkových podstat na poli přestupkového práva, nebo dokonce i práva trestního.

V současné chvíli je navíc na programu jednání vlády (3. 12. 2018) naplánováno projednání poslaneckého návrhu zákona, kterým se má změnit zákon o veřejných rejstřících právě v souvislosti s přijatou V. AML směrnicí.[6] Návrh se však zabývá pouze otázkou veřejnosti zapisovaných údajů, přičemž rozsah veřejně přístupných údajů je převzat z V. AML směrnice (tj. velmi široce). Dle návrhu zákona má být přístup umožněn dálkově a nepodléhat žádnému poplatku. Otázka sankčních opatření zajišťujících plnění povinností vyplývajících z V. AML směrnice, potažmo zákona o veřejných rejstřících, v tomto návrhu zpracována není.

S ohledem na to, že transpoziční lhůta pro implementaci V. AML směrnice uplyne až 10. 1. 2020, lze v následujících měsících, anebo spíše letech očekávat další legislativní vývoj, který pro vás budeme sledovat i nadále.

 

[1] Konkrétně jde o trestné činy podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojové trestné činy a trestný čin teroristického útoku podle § 311 odst. 2 alinea třetí trestního zákoníku

[2] Důvodová zpráva k zákonu č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

[3] Důvodová zpráva uvádí jmenovitě zadavatele konkrétní veřejné zakázky či jiný subjekt, který operuje s veřejnými prostředky, nebo smluvního partnera, který se při styku s právnickou osobou dozví o okolnostech, které by mohly zakládat jeho povinnost oznámit trestný čin podle ustanovení § 368 odst. 1 trestního zákoníku

[4] Článek 30 odst. 1 ve znění V. AML Směrnice

[5] Článek 30 odst. 4 ve znění V. AML Směrnice

[6] http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=318&CT1=0

zpět na článek